Nejstarší stále fungující koňakové domy ve Francii
Oblast Cognac na jihozápadě Francie je domovem jedněch z nejstarších nepřetržitě fungujících producentů destilátů na světě. Některé koňakové domy přežily revoluce, napoleonské války, epidemii révokazu, dvě světové války i hospodářské krize. Dodnes uchovávají zásoby eaux-de-vie, které jsou starší než většina moderních států. Které domy patří mezi nejstarší a jaký příběh se za nimi skrývá?
Augier (1643) – nejstarší koňakový dům
Za nejstarší dosud existující koňakový dům je považován Augier, založený v roce 1643 obchodníkem Philippe Augierem. V době jeho vzniku vládl Francii Ludvík XIII. a Napoleon Bonaparte se měl narodit až o více než sto let později. Augier vznikl v době, kdy byl obchod s vinnými destiláty teprve na počátku svého rozvoje. Přesto dokázal přežít více než tři a půl století a dodnes představuje živou součást historie oblasti Cognac.
Martell (1715)
Rok 1715 je významný nejen pro Francii, ale i pro svět koňaku. Právě tehdy založil Jean Martell svůj obchodní dům, který se stal jedním z pilířů moderního koňakového průmyslu. Martell se rychle prosadil na britských trzích a díky rozsáhlému exportu pomohl vybudovat mezinárodní pověst koňaku. Dnes patří mezi největší a nejznámější výrobce na světě.
Rémy Martin (1724)
Pouhých devět let po založení Martellu vznikl další gigant. Rémy Martin založil svůj dům v roce 1724 a zaměřil se především na hrozny z nejprestižnějších oblastí Grande Champagne a Petite Champagne. Právě díky důrazu na kvalitu surovin se Rémy Martin stal synonymem pro luxusní Fine Champagne Cognac. Jeho nejprestižnější edice dnes patří mezi nejvyhledávanější sběratelské lahve světa.
Delamain (1762)
Na rozdíl od velkých průmyslových domů si Delamain dodnes zachovává charakter rodinného výrobce. Společnost byla založena v roce 1762 a specializuje se především na dlouho zrající koňaky vysoké kvality. Delamain je známý tím, že se soustředí téměř výhradně na starší kategorie a neprodukuje běžné VS nebo VSOP. Díky tomu si získal mimořádnou úctu mezi znalci.
Hennessy (1765)
Jen málokterá značka je s koňakem spojována tak silně jako Hennessy. Dům založil v roce 1765 irský důstojník Richard Hennessy, který po službě ve francouzské armádě zůstal ve Francii. Hennessy se postupně stal největším producentem koňaku na světě a dnes představuje významnou část globálního trhu. Přesto stále uchovává historické sklepy a zásoby velmi starých eaux-de-vie.
Otard (1795)
Po skončení Velké francouzské revoluce založil baron Jean-Baptiste Otard vlastní koňakový dům v roce 1795. Pro zrání koňaku využil historický hrad Château de Cognac, rodiště francouzského krále Františka I. Sklepy umístěné pod hradem poskytují jedinečné podmínky pro dlouhodobé zrání a patří mezi nejzajímavější místa v celé oblasti Cognac.
Courvoisier (1809)
Courvoisier je často spojován s Napoleonem Bonapartem. Přestože některé příběhy o jejich spojení mají spíše legendární charakter, dům Courvoisier skutečně vznikl v období napoleonské éry. Díky silnému marketingu a dlouhé historii se stal jedním z nejznámějších jmen ve světě koňaku.
Camus (1863)
Mezi významné rodinné výrobce patří také Camus. Na rozdíl od mnoha konkurentů zůstává společnost dodnes ve vlastnictví zakladatelské rodiny. Camus si vybudoval pověst výrobce aromatických a elegantních koňaků s výrazným charakterem oblasti Borderies, nejmenší a často velmi ceněné crus oblasti Cognac.
Jak mohou být některé koňaky starší než jejich výrobci?
Zajímavostí světa koňaku je, že některé domy vlastní zásoby eaux-de-vie, které byly nakoupeny nebo zděděny od jiných producentů. Není proto výjimkou, že se v moderních směsích objeví destiláty staré více než sto let. Právě tyto historické zásoby představují jedno z největších bohatství nejstarších koňakových domů.
Když dnes otevřete láhev od některého z nejstarších domů, nekupujete pouze destilát. Kupujete část historie, která přežila několik generací vinařů, sklepmistrů a obchodníků. Právě kontinuita, zkušenosti a přístup předávaný z generace na generaci dělají z koňaku jeden z nejvýjimečnějších destilátů světa.