Alkohol za volantem

Když se řekne „alkohol za volantem“, většina Čechů má jasno. Sedáte za volant? Nepijte vůbec. Česká republika totiž patří mezi několik evropských zemí, které uplatňují nulovou toleranci alkoholu při řízení. Pokud však vyrazíte za hranice, zjistíte, že pravidla nejsou všude stejná. Ve většině Evropy je totiž povoleno až 0,5 promile alkoholu v krvi, některé státy tolerují 0,2 promile a v části Spojených států amerických je limit dokonce vyšší než v Evropské unii. Jak je možné, že v jedné zemi je zakázána jediná kapka alkoholu a o pár set kilometrů dál si řidič může dát sklenku vína k obědu? Odpověď je překvapivě více historická a kulturní než technická.

Proč má Česká republika nulovou toleranci?

Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko patří mezi evropské země, které vyžadují absolutní střízlivost řidiče. Tento přístup vychází z legislativní tradice bývalého východního bloku, kde byl alkohol za volantem vnímán jako nepřijatelný za všech okolností. Výhodou nulové tolerance je jednoduchost. Policista nemusí řešit, zda měl řidič 0,32 nebo 0,47 promile. Jakmile je zjištěn alkohol, jedná se o porušení zákona. Zároveň odpadá otázka, zda je „jedno pivo ještě v pořádku“. Zákon je srozumitelný pro všechny. Zajímavé je, že Česká republika patří dlouhodobě mezi země s vysokou spotřebou alkoholu na obyvatele, přesto si zachovává jeden z nejpřísnějších přístupů k řízení pod vlivem alkoholu v Evropě.

Proč většina Evropy povoluje 0,5 promile?

Pokud navštívíte Francii, Itálii, Španělsko, Německo, Rakousko nebo Belgii, zjistíte, že běžný limit pro řidiče činí 0,5 promile alkoholu v krvi. Tato hranice nevznikla náhodou. V 60. až 80. letech minulého století probíhaly rozsáhlé studie sledující vliv alkoholu na schopnost řídit motorové vozidlo. Výzkumy ukázaly, že s rostoucí hladinou alkoholu se prodlužuje reakční doba, zhoršuje odhad vzdálenosti a roste riziko dopravní nehody. Právě kolem hranice 0,5 promile začíná být negativní vliv alkoholu statisticky významný. Řada západoevropských zemí proto přijala kompromis: malé množství alkoholu tolerovat, ale vyšší hladiny přísně postihovat. Druhým důvodem byla kultura stolování. Ve Francii, Itálii nebo Španělsku bylo po staletí běžné dát si ke kvalitnímu obědu sklenku vína. Zákonodárci proto nechtěli kriminalizovat člověka, který si během jídla dopřeje malé množství alkoholu a následně pokračuje v cestě.

Jaké limity platí ve světě?

Evropa není zdaleka jednotná.

  • Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko: 0,0 ‰
  • Polsko, Švédsko a Estonsko: 0,2 ‰
  • Většina zemí Evropské unie: 0,5 ‰
  • Rusko: 0,3 ‰
  • Čína: 0,2 ‰
  • Většina států USA: 0,8 ‰
  • Utah (USA): 0,5 ‰

Právě Spojené státy jsou pro mnoho Evropanů překvapením. Většina amerických států totiž stále používá limit 0,8 promile, což je výrazně více než ve většině Evropy.

Kolik alkoholu znamená 0,5 promile?

Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Hladinu alkoholu ovlivňuje pohlaví, hmotnost, věk, zdravotní stav, množství jídla i rychlost konzumace. To, co u jednoho člověka znamená 0,3 promile, může u jiného znamenat více než 0,6 promile. Právě proto odborníci dlouhodobě doporučují jednoduché pravidlo: Pokud řídíte, nepijte alkohol vůbec.

Koňak, víno i whisky patří ke stolu, ne za volant

Ať už si vychutnáváte koňak, whisky, rum nebo víno, jejich místo je v okamžiku, kdy již nemusíte řídit. Moderní gastronomie a svět prémiových destilátů stojí na chuti, vůni a zážitku, nikoliv na množství vypitého alkoholu. Přesto je zajímavé sledovat, jak odlišně jednotlivé země přistupují ke stejné otázce. Zatímco v České republice platí jednoduché „nula znamená nula“, ve Francii nebo Itálii historicky převážil názor, že malá sklenka vína k jídlu nemusí automaticky znamenat nebezpečného řidiče. Jedno je však společné po celém světě: s rostoucím množstvím alkoholu za volantem roste i riziko nehody. A právě proto zůstává nejbezpečnější limit stále stejný – 0,0 promile před jízdou.

%s ...
%s
%image %title %code %s
%s